Povinná očkování

Povinná hrazená očkování  

V současné době představuje povinné očkování celkem 7 očkovacích dávek podaných během dětství, které chrání proti 9 infekčním nemocem - záškrt, tetanus, černý kašel, invazivní onemocnění vyvolané původcem Haemophilus influenzae typu B, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B, spalničky, zarděnky a příušnice. Pravidelné očkování je plně hrazené ze zdravotního pojištění. Povinnost osob podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování je uvedena v § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Hexavakcína - očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae B, přenosně dětské obrně a virové hepatitidě B (Infanrix Hexa, Hexacima)

• Kombinovaná (hexavalentní) neživá očkovací látka, která umožňuje naočkovat miminko proti šesti infekčním nemocem najednou.
• Podává se intramuskulárně (do svalu) do vnější strany stehna, u starších dětí pak do deltového svalu paže. 
• Očkování se zahajuje od započatého 9. týdne života ve schématu 2+1, druhá dávka se podává v intervalu min. 8 týdnu od první dávky a třetí dávka se podává mezi 11.-13. měsícem života (nejdříve 6 měsíců po podání druhé dávky).
• U předčasně narozených dětí před 37. gestačním týdnem se používá schéma 3+1 - očkování se také zahajuje od započatého 9. týdne života, další 2 dávky se podávají v intervalu min. 4 týdnů od dávky předchozí a čtvrtá dávka se opět podává mezi 11.-13. měsícem života (nejdříve 6 měsíců po podání třetí dávky).
• Očkování dítěte v takto časném věku má význam vzhledem k postupné ztrátě mateřských protilátek, které miminko získalo v průběhu těhotenství (nejnižší hladina imunoglobulinů = protilátek je u kojence ve věku 4-6 měsíců, v tomto období již došlo k rozpadu pasivně získaných mateřských protilátek a vlastní tvorba zatím není dostatečná). Odkládání očkování pouze prodlužuje dobu, kdy se miminko může nakazit nemocemi, které jsou očkováním preventabilní.  
• Mezi nežádoucí reakce po očkování patří nejčastěji lokální reakce v místě vpichu (otok, zarudnutí a bolestivost). Miminku lze ulevit chlazením gelovými polštářky, které se přikládají opakovaně zhruba na deset minut přes suchou tkaninu (plenku). Mezi nejčastější celkové reakce patří zvýšená teplota až horečka, podrážděnost, pláč, únava, zvýšená spavost, nechuť k jídlu. Většina reakcí je mírných a odezní během několika hodin až dnů. Velká čast dětí po očkování nemá reakci žádnou. 
• SPC aktuálně používané vakcíny Infanrix Hexa dostupné zde.
• Více informací možno získat zde.

V dalším věku proběhne 2x přeočkování:

• Ve věku 5-6 let (obvykle během 5leté preventivní prohlídky) přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli vakcínou Boostrix (SPC).
• Ve věku 10-11 let přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a přenosné dětské obrně vakcínou Adacel Polio (SPC).

MMR - očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (M-M-RvaxPro, Priorix)

• Kombinovaná živá očkovací látka proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
• Podává se subkutánně či intramuskulárně obvykle do deltového svalu paže, u menších dětí do vnější strany stehna. 
• Schéma zahrnuje 2 dávky - první dávka se podává mezi 13.-18. měsícem a druhá mezi 5.-6. rokem věku dítěte. 
• Mezi nežádoucí reakce po očkování patří opět lokální reakce v místě vpichu (otok, zarudnutí, bolestivost). Celková reakce na očkování živou MMR vakcínou se může projevit za 7-14 dnů po očkování nejčastěji zvýšenou teplotou až horečkou, přechodnou vyrážkou na kůži, známky zánětu horních cest dýchacích (rýma, bolest v krku), méně často i zánětem spojivek. 
• SPC aktuálně používané vakcíny M-M-RvaxPro dostupné zde.

Očkování proti tuberkulóze (BCG)

• Od roku 2010 bylo zrušeno plošné očkování všech novorozenců. K očkování proti tuberkulóze jsou indikováni novorozenci v riziku nákazy TBC. Riziko je vyhodnocováno na základě Dotazníku k definici rizika tuberkulózy, který je vyplňován v porodnicích. 
  • Dotazník k definici rizika tuberkulózy zde.
  • Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy dle údajů WHO je dostupný na webu MZČR zde.
• U indikovaných dětí patří selektivní BCG vakcinace mezi pravidelná očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Očkování je prováděno ve spádových kalmetizačních stanicích. Očkování se provádí do 6 týdnů po narození (obvykle do 1 měsíce). Nestihne-li se z jakéhokoliv důvodu provést v tomto termínu, je možné očkování odložit na dobu po provedení základních dávek očkování hexavakcínou. V tomto případě je nutné před očkováním provést tuberkulinový test a v případě jeho negativity je možné očkovat. Tuberkulinový test je možné provést jen u zdravého dítěte, nejdříve měsíc po jiném očkování a 3-4 měsíce před dalším očkováním. 
• Vakcína se aplikuje do kůže na levé paži. Po očkování proti TBC se obvykle po 6-8 týdnech objeví uzlík nebo vřídek do 10mm, může se zvětšit i uzlina v levém podpaží nebo vlevo na krku do velikosti 10mm. V případě větší reakce (nad 10 mm) nebo zhnisání místa očkování nebo uzlin je nutná kontrola v kalmetizační stanici. 
• Při časné BCG vakcinaci dochází k odkladu základního očkování hexavakcínou - dle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. § 4 se u dětí očkovaných proti tuberkulóze provede základní očkování hexavakcínou od započatého 13. týdne, podle §14 lze po očkování proti TBC očkovat nejdříve za 2 měsíce, vždy až po kompletním zhojení postvakcinační reakce. 
• Nepovinné očkování na přání rodičů je možné ve druhém půlroce života po dokončení základního očkování hexavakcínou, není však obecně doporučováno. Není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. 

Stanovisko České společnosti pro dětskou pneumologii ČLS JEP a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP z roku 2022:
Očkování proti tuberkulóze mimo indikační kritéria daná Dotazníkem k definici rizika tuberkulózy (TBC) není doporučeno. Očkování na přání rodičů je možné u dětí mladších 1 roku. Dle WHO není doporučeno očkování dětí starších 1 roku. Hlavním důvodem je, že maximální účinnost vakcíny byla prokázána převážně v ochraně nejnižších věkových skupin proti velmi těžkým formám onemocnění, které jsou šířeny krevní cestou (akutní miliární  tuberkulóza a bazilární meningitida). Efekt vakcíny je nejvyšší do terénu nezralé imunity, maximálně do 1 roku věku. Vakcína má minimální stupeň ochrany proti plicním formám tuberkulózy u dospívajících a dospělých. Děti mívají většinou mírný průběh onemocnění s minimálními příznaky a zpravidla nebývají zdrojem onemocnění pro jiné děti. Zdrojem tuberkulózy bývají dospívající a dospělí s plicními formami tuberkulózy. Pro nákazu je obvyklé, že s nemocným musí být daná osoba delší dobu v blízkém kontaktu. Arbitrárně se udává 8 hodin kumulativního času u mikroskopicky pozitivní formy a 48 hodin u kultivačně pozitivní formy.

• Revakcinace není prováděna ani na žádost rodičů, neboť jde o postup, který nemá odborné opodstatnění a není doporučován národní odbornou společností (ČPFS ČLS JEP) ani WHO.